Moje aloe

Aloe Arborescens

Koupena v červnu 2012

duben 2015

 

Aloe Vera

leden 2014 - roste!!! je obrovská! dala jsem jí do většího květináče, na léto letním na balkoně, na parapet se už nevejde.

 Koupena v červenci 2012, přesazeno do většího květináče a zasazeno do substrátu na kaktusy. Pěkně se po přesazení rozvinula. Stojí na okně na severní stranu, sluníčko jen večer.

 duben 2015

Aloe ferox

Můj klenot, který se se mnou už 2x stěhoval. V létě se letní na balkóně.

23.9.2012 - nádherná téměř desetiletá rostlina z botanické zahrady, je vypěstovaná ze semínka sebraného v JAR v roce 2003

duben 2015

duben 2015

     září 2012

 

Aloe helenae

leden 2014 - pořád jí mám, je čerstvě přesazená a přežíváme druhou zimu
23.9.2012 rostlinka z botanické zahrady

  září 2012

Aloe vera "sweet"

 duben 2014 - napadená puklicí, nechávám si jediný důkladně ošetřený a oříznutý odnož

Odrůda "sweet je drobnější a dobře se rozrůstající .
Odrůda Aloe Vera „Sweet“ je jediná, která NEOBSAHUJE hořkou látku ALOIN.
Má větší množství kratších listů, je tedy praktičtější z hlediska častějšího domácího užívání. 

Moje aloe bývalé

V souvislosti s návštěvou puklic a nutností se rozloučit s několika rostlinami jsem se rozhodla probrat starší fotky a zavzpomínat na ty, o které jsem při svém pěstitelsví z různých důvodů už přišla.

Aloe aristata, krásná letitá rostlina. Nejlépe jí bylo na východním okně. Přežila u mě spálení sluníčkem, přemokření a ztrátou velké části kořene. Přesto mi několikrát vykvetla :-) Zabily ji až ti mizerní prevíti - puklice.

Aloe Polyphylla je nádherná rostlina z Lesotha, která je pro začátečníky parapetáře naprosto nevhodná. Moc jem se snažila, ale měla jsem jí jen necelé dva roky a spíš u mě živořila.

Krásná malá alojka Aloe Haworthioides, kterou si určitě ještě pořídím. A hodně, hodně, hodně omezím zalévání.

Aloe Fragilis šla dlouho dobře, dokonce mi i vykvetla, ale pak najednou začala chřadnout, něco bylo špatně - myslím, že sluníčko, nesvědčilo jí západní okno po tom co jsme se přestěhovali.

Všem posílám omluvu za své pěstitelské prohřešky a pozdrav do aloího nebe.

Puklice kaktusová a sukulentová

Tentokrát na nikoli přijemné téma.
Už je to týden, co se mi nezdála adenia. Jsou teď zjara v centru zájmu, vychytávám zálivku a doufám letos v první kvítka. Mám teď dva tříleťáky a vedle v jogurtovači pět nově zasazených osmidenních semínek.

Jednomu adénku se začala měnit struktura na listech, začaly mírně žloutnout konce listů - nevím přesně co je to za kultivar, ale co ho mám ještě listy neschazoval, u druhého jeden list usychá - a to je nový lísteček po řezu, takže sotva pár týdnů starý. 

Určitě to může být šok z nedávného přesazení nebo vinou té zálivky ... přesto jsem začala trošku gúglit. No a objevila jsem, že by to klidně mohl být i nějaký škůdce - štítěnky, červci, puklice ... prostě sající potvory :-(

Prohlédla jsem i ostatní rostiny doma, pokojovky se zdají být v pořádku, orchideje taky a pak jsem je našla ... :-(  Bílé skvrny převážně na spodních listech alojí a na sedu - ve dvou různých místnostech. Výhradně jen na sukulentech. Dle vyhledávačů jsem jim diagnostikovala puklici kaktusovou.
Tohle je ono:

V poslední době nemám žádnou novou rostlinu, takže nevím kde jsem k tomu přišla, ale prý v předjaří se tyhle potvory začínají probouzet.

Takže nastalo vynášení veškerého rostlinstva na balkon. Zvažovala jsem Mospilan, který už se mi několikrát osvědčil u breberek, které jsem našla v substrátu orchidejí, ale nakonec jsem zkusila postřik Careo. Rostliny by ho měly vsáknout a tím se stát pro škůdce jedovaté. Jako fungující ho doporučil i majitel mých oblíbených sukulentářských stránek.

Navíc jsem postižené sukulenty otřela vatovou tyčinkou namočenou ve francovce, líh jsem bohužel neměla, a pokličky toho prevíta tím z rostlin seškrabala. S letitou aloí atistata v zájmu zachování ostatních rostlin jsem se bohužel musela rozloučit. Byla napadená tak, že něšlo puklice z listů dočista odstranit. Ostatní aloe se chytám ještě co nejdříve přesadit a znovu nadopovat postřikem.

Adeniím jsem navíc nalila trochu toho insekticidu ke kořenům. U těch by mě fakt mrzelo pokud by mi kvůli tomu odešla, fakt jsem letos doufala v květy :-( Tak se děj vůle boží. Snad to rostliny dají a toho červa savýho hnusnýho se zbavíme.

Je zajímavé, že jsem toho brouka nikde na rostlinách neviděla. Jen ty poklice, asi je to fakt malý. Pravda je, že občas jsem zahlédla bílého sotva milimentrového broučka proběhnout po parapetu, ale to jsem měla za takového toho co běhají běžně po fasádách. Fotkám z netu to taky neodpovídá, ale kdo ví, s přibývajícími lety už jeden nevidí to co viděl dříve. Taky se ukáže až se podívám aloím na kořeny. Popravdě ale lepší nevidět.

Do týdne hodlám postřik zopakovat a samozřejmě budu hlídat... pak to tu dopíšu.

Dodatek1:
Tak je to průšvih! U alojí jsem na kořenech našla několik velkých larev a kolem spustu malých. Ani jsem se neodvážila zkoumat jestli jsou po tom postřiku živé... a pustila se do obnažení kořenů všem svým sukulentům. Chce se mi plakat! Chvíli jsem se je pokoušela špejlí sundat a přemýšlela co s tím pak. Kalamita! Většina mých sukulentů musela pryč. Tohle v bytě nesnesu. Z oken mi zbyla  jedna aloe, jedna echeverie a dva kaktusy. U těch jediných jsem nenašla na kořenech ty vypasené potvory. Všichni jsou teď přestříkaní, přesazení v novém substrátu a v karanténě.
Adenka jsou nedávno přesazená a důkladně proslitá, zatím je nechávám a budu důsledně hlídat.

Piškot do formy 20cm

• 3 vejce
• 1 balíček vanilkového cukru
• 80 g krupicového cukru
• nastrouhaná kůra z 1/2 biocitronu
• 100 g hladké mouky
• 1/2 lžičky kypřicího prášku do pečiva
• 50 g rozpuštěného zchladlého másla
• trocha tuku a polohrubé mouky na formu

1 Předehřejte troubu na 160 °C. Oddělte žloutky od bílků a bílky dejte do suché odmaštěné mísy. Žloutky a vanilkový cukr a máslo vyšlehejte do světlé pěny. Bílky šlehejte s částí cukru do polotuha. Přisypte zbylý cukr a došlehejte na pevný sníh.

2 Dortovou formu vymažte máslem a vysypte moukou nebo vyložte pečicím papírem. Do žloutkové pěny přidejte nastrouhanou citronovou kůru a mouku smichanou s práškem do pečiva. Zlehka vmícháme sníh.

3 Těsto ihned přesuňte do otvírací formy a stěrkou uhlaďte povrch. Pečte asi 40 minut, dokud piškot nezrůžoví a nezačne se odchlipovat od stěn. Zkuste píchnout špejli do středu dortu, a pokud nelepí, vyjměte korpus z trouby a nechte ho ve formě vychladnout.

Piškot je výborný, vláčný a bez oleje.

Lívance

• 125 g mouky
• 1 lžičku kypřicího prášku
• 2 lžičky moučkového cukru
• 1 rozšlehané vejce
• 1 lžíci rozpuštěného másla
• 150 ml polotučného mléka 

Množství: 24 lívanečků.

Mouku s kypřicím práškem nasypeme do mísy a vmícháme cukr. Do dolíku v mouce rozklepneme vejce, vlijeme rozpuštěné máslo a trochu mléka. Mouku vmícháme do tekutiny a po částech přidáváme mléko, dokud nevznikne poměrně husté, hladké těsto. 

Menší lžící nabíráme těsto a ze špičky lžíce (raději než ze strany) lijeme na středně rozpálenou a lžičkou oleje vymazanou pánev se silným dnem úhledné kulaté lívanečky. Kolem každého lívanečku musí být dost místa, abychom je mohli snadno obracet. Smažíme je asi 2 minuty, dokud neztuhnou. 
Lívanečky otočíme a smažíme další 1—2 minuty do zlatohněda. 

Po každé várce pánev vymastíme lžičkou oleje. 

Množství: 24 lívanečkůMouku s kypřicím práškem nasypeme do mísy a vmícháme cukr. Do dolíku v mouce rozklepneme vejce, vlijeme rozpuštěné máslo a trochu mléka. Mouku vmícháme do tekutiny a po částech přidáváme mléko, dokud nevznikne poměrně husté, hladké těsto.

Osvědčený kynutý houskový knedlík

500g polohrubé mouky
2 ztvrdlé housky nakrájené na kostičky
3dcl  vlažného mléka
2 lžíce změklého másla
1lžička soli
1 lžička moučkového cukru
1 vejce
1 sáček sušeného droždí

- ze všech přísad vypracujeme těsto, které necháme asi 1h kynout
- vytvarujeme 6 kulatých knedlíků, které ještě necháme v teple 10 minut odpočinout
- vaříme v utěrce v páře 25 min
- po vyjmutí propíchneme každý knedlík špejlí

Velikonoční výzdoba 2015

Zdobení vajíček roztavenými voskovkami.

Náš důmyslný přístroj na tavení voskovek :-)

Vajíčka zdobená voskovkami..

Další inspirace na zdobení kraslic voskovkami:

tady
a
tady

tohle je dokonalé :-)

Adenium Obesum výsev semen a pěstování

Výsev semen

• Semena před vysazením namočíme na 8-12 hodin do vlažné vody. Živá a zdravá semena po nasátí vodou nabobtnají a klesnou ke dnu. Semena, která zůstanou plavat na hladině se vyhodí, ta už nevyklíčí.

Příprava substrátu

• Jako výsevní substrát je ideální jemný lignocel nebo říční písek na povrchu vzdušného substrátu pro sukulenty.

Klíčení a přesazování

• Semena položíme na povrch substrátu a je lehce zatlačíme, nezahrabáváme. Ideální je zasít semínka zvlášť do 4cm květináčku, abychom následně nemuseli přesazovat a nepoškodili tak křehké kořínky. Květináčky umístíme pod průhlednou folii nebo plastovou či skleněnou misku. Nebo jako já do jogurtovače :-) Je lepší semena sázet do samostatných plastových květináčků, abychom nemuseli přesazovat a nepoškodili křehké kořínky. Semena vyklíčí během 1-5 dní. Substrát udržujeme vlhký, semena nesmí zaschnout, proto povrch pravidelně rosíme. Některá semena se zbaví obalu sama, ale pokud ne, je třeba je obalu zbavit, protože by mohly začít plesnivět a zničit nám rostlinku. Obal jde odstranit jemným tahem, pokud se podaří semenáček vytáhnout ze země, nevadí, špejlí vyhloubíme dírku v substrátu a semenáček vrátíme na místo, bez problémů bude růst dál. Po cca 10 dnech, když mají rostlinky dva lístečky pomalu začínáme odkrývat.
• mladé rotlinky potřebují teplo a vlhko

Hnojení

• Mladé rostlinky pravidelně v době vegetace je třeba pravidelně zalévat a rosit. Zaléváme na substrát a listy, první 3 měsíce bychom neměli rostinky nechat nasuchu.
• Semenáčky po prvním přesazení můžeme hnojit  Kristalonem START, větší rostliny pak hnojivem na kaktusy a sukulenty. Hnojím v intervalu cca 1x čtrnáct dní. V době vegetačního klidu nehnojím a zálivku mírně omezím.
• Dospělé rostliny přes léto zaléváme obden, rosíme denně a v zimě zaléváme 2x týdně po úplném proschnutí substrátu - platí pro zimování na parapetu při teplotě kolem 20 stupňů, pokud zimujeme v chladu téměř nezaléváme, rostliny chladem a nedostatkem světla v zimě schazují listy.

Zálivka a přezimování

• Dospělé rostliny přes léto zaléváme při slunečném počasí 2x týdně, po parném dno lze večer porosit, v zimě zaléváme 1x týdně mírně a to až po proschnutí substrátu - platí pro zimování na parapetu při teplotě kolem 20 stupňů, pokud zimujeme v chladu téměř nezaléváme, rostliny chladem a nedostatkem světla v zimě schazují listy.
• Semenáčky je vhodné držet doma, na okenním parapetu orientovaného na jižní stranu. Dospělá rostlina má ráda teplé slunné místo. Kvete při správné péči od 2-3 roku třeba i od jara do podzimu. Někteří pěstitelé v zimě velké rostliny nezalévají vůbec, teplota nesmí klesnout pod 15^oC. 
• Spodní listy by v našich podmínkách měly rostliny udržet alespoň 2 roky. Pokud opadávají potřebují víc tepla a vody. Někteří pěstitelé přezimují rostliny na prkně na radiátoru s pravidelnou zálivkou po vyschnutí substrátu.
• opět platí: Adenium není kaktus a tomu bychom měli naši péči přizpůsobit.

Substrát

• substrát pro pěstování musí být především vzdušný, aby snadno a lehce vysychal
• můžeme použít koupený substrát pro suklenty nebo si namíchat vlastní dle svých zkušeností
• ja míchám zahradní substrát (pokud možno s co nejnižším podílem rašeliny, jsou to ty těžší pytle) a říční písek 1:1

Přesazování

• Přesazujeme na jaře pokud nám rostlina deformuje květináč nebo kořeny již vylézají otvory  jen do o něco málo většího obalu, aby nám substrát dobře vysychal.
• Pokud si přineseme domů novou rostlinu, většinou nám změnou podmínek nebo nutným přesazením opadá. Udržujeme ji v polostínu při minimální zálivce dokud nezačnou rašit nové listy a nestabilizují se kořeny.

Na jednom fóru jsem se od zkušeného pěstitele dočetla, že "dubnový výsev v našich podmínkách - pravidelně zalévaný, občas hnojený, v srpnu by měl už být přesazen v 8cm květináčku, mít  na výšku 20-30cm, průměr 3-4cm a nasazovat na květ ..."
:-) :-) :-)

Takto roste adenium v Thajsku.

Moje adenia ze semen

Mladé semenáčky, vyseto jaro 2013, jedná se o barevnou směs různých neoznačených druhů:

1O měsíců, zima 2014

2 roky, jaro 2015

Letošní zima byla v mém přístupu k péči o má adenia důvodem k zamyšlení. Jednu rostinku jsem totiž minulé léto darovala mamce. Když jsem k ní letos na Vánoce přijela málem jsem padla na zadek (a to bez přikrášlení), rozdíl jak ve velikosti tak i kondici rostiny je neuvěřitelný. Mamka k rostlině přistupuje spíš jako k muškátu, hojně zalévá i hnojí, zimování neexistuje. Přesadila do velkého květináče se zeminou na bonsaje. Rostlina si hoví na západním okně za záclonou. Je dvakrát taková než ty moje, větví se a po zimním opadání listů ani památky.

Já k rostlinám přistupovala jako k suchomilům - politikou jenom nepřelít, jinak uhnijí kořeny. Zeminu udržuji spíše suchou, v horkém létě na slunci zalévám 2x do týdne, občas rosím. Zimuji tak, že v listopadu přestávám se zálivkou a do února téměř nezalívám, občas na kmínek stříknu vodu z rozprašovače. Rostliny jsou umístěny na parapetu západního okna bez zastínění.

Opět jsem se tedy vrátila na internet a prostudovala stránky o adeniích. S jarem začala více zalívat, jakmile je zemina proschlá leju vodu, rosím pokaždé když svítí slunce, kmínek i listy.

Rostliny se znovi zelenají, listy už nejsou tak zkroucené a kmínky se zvětšují. U nejvyšší rostliny jsem se odhodlala i ke zkrácení. Rána se dle mého názoru zacelila dobře a na vrcholu se vytvořily tři nové pupence a teď  už raší lístečky.

Takže ponaučení pro mě: Adenium není kaktus, ale tropická dřevina.

Seříznuté adenium:

polovina března

5.4.

11.4.

1.5.2015

Rady z internetu k pěstování Adenií:

Oncidium

20-10-2012
Dozrává pahlíza.


5/10/2012
Nový výhon stále roste a vyhazuje nové kořínky, něco dokonce po straně vytváří. Ani se mi nechce pomyslet na to, že b to mohl snad být svol???


7/9/20120
rostou nové další kořínky, už je jich šest

18/8/2012
Objevil se nový výhonek, který se má čile k světu, zcvrklé pahlízi se nevyrovnaly.

12/8/2012
Raději jsem ještě vyměnila substrát, na dno květináče jsem dala keramzit, jinak zasazena v piniové kůře a kolem kořenů navrchu v lese nasbíraný.
Koupeno 1/8 2012
Vůbec nevím co je zač. Listy má celkem pěkné, ale je hodně přesušená. Pahlízy jsou zcvrklé. Víc jak polovinu kořenů jsem vystříhala, byly duté. Květní stvol byl ustřižený, ale žlutý a suchý, ustřihla jsem úplně.
Zasadila jsem jí do jemné piniové kůry, zatím nezalévám, dala jsem jen trochu vody do orchideového obalu, květináče se hladina nedotýká, je jen na zvlhčení vzduchu.
Uvidíme jestli se vzpamatuje, stojí na severním okně.

2/8/2012
- preventivní postřik proti sviluškám, našla jsem je na jiné rostlině, také jsem ustřhla na 3 očka zvadlý květ

Návod na pěstování - oncidium:

Tento rod byl popsán v 18. století a jeho název pochází z řečtiny (oknos = hrbol, nádor, eidos = podoba) podle toho, že se na pysku květů často vyskytují malé bradavičky. Rod Oncidium je jeden z nejrozsáhlejších rodů orchidejí. Je zde zařazeno asi 700 botanických druhů. Často dochází k jeho rozdělování a vyčleňování některých druhů do jiných rodů i jejich opětovnému zařazování zpět. Často se využívá i ke křížení. Mezidruhových i mezirodových kříženců je v současnosti registrováno několik tisíc. Křížení se zaměřuje jak na ovlivnění barvy a velikosti květů, tak na získání rostlin vhodných k pěstování v bytech.

Oncidia jsou většinou epifytické i terestrické rostoucí v lehkém půdním humusu a na skalách (litofyty). Celkovou stavbou těla i způsobem života jsou dokonale přizpůsobené daným životním podmínkám. Jsou to rostliny sympodiálního typu, vzhledově velmi variabilní, které se vyskytují v oblastech tropické Střední a Jižní Ameriky a Karibských ostrovů. Nejvíce druhů se vyskytuje v Brazílii, Kolumbii, Peru a Ekvádoru, vyskytují se také od jihu Floridy přes Mexiko až po sever Argentiny. Žijí v porostech tropických deštných lesů při mořském pobřeží, také ve vnitrozemí v nížinách a pahorkatinách i vysoko v horách v chladných mlžných lesích ve výškách nad 2000m n. m., kde jsou výraznější rozdíly teplot mezi dnem a nocí. V některých oblastech dochází i ke střídání období sucha a dešťů.

Oncidia jsou velmi různorodá skupina rostlin, která zahrnuje miniaturní druhy, jen několik centimetrů velkých, až po rostliny větší než jeden metr, jejíž zástupci se od sebe vzhledově výrazně liší. Většina má pahlízy nesoucí na vrcholu kolem čtyř listů, některé druhy pahlízy nemají a tvoří pouze růžice listů. Listy můžou mít od pevných, odolných a masitých, na povrchu kožovitých až po listy poměrně jemné a náchylnější na poškození ve velikosti od pár do mnoha desítek centimetrů. Kořeny jsou většinou drátovité, pevné schopné fotosyntézy. Květenství je vzpřímené či převislé a dlouhé nejčastěji kolem 30-60cm. Nese kolem 8-30 květů (některé druhy však mají pouze jeden květ či i několik desítek). Dosahují velikosti nejčastěji kolem 2-20cm a hýří všemožnými barvami a vzory – od bílé přes červenou, žlutou, růžovou, jednobarevné i s žíháním či proužky apod. Liší se i tvarově, společným znakem většiny druhů je výrazný pysk. U některých druhů květy voní, u jiných jsou zcela bez vůně.
Stanoviště
Většina oncídií je teplomilných a vlhkomilných rostoucích celoročně bez doby odpočinku. Mnoho druhů ale v přírodě prochází různě dlouhou dobou sucha a často snáší i poměrně nízké teploty. Obecně se dá říci, že všechna běžně dostupná oncídia jsou vhodná pro pěstování jak v teplém či temperovaném skleníku, tak v bytových podmínkách. Zejména teplomilné druhy, druhy snášející sušší podnebí a moderní hybridy bývají velice vhodné pro pěstování volně v bytě. Malé vlhkomilné druhy se hodí pro pokojové skleníčky.
Světlo
Vyhovují jim světlá stanoviště. Některé rostliny vyžadují dostatek rozptýleného světla, jiné rostou dobře i na přímém slunci. Při letnění rostliny umístíme venku na světlé chráněné místo, nejlepší je zavěšení do řídkých korun stromů.
Teplota
Optimální teploty jsou pro teplomilné druhy celoročně 24-28°C přes den a 20-24°C v noci, u chladnomilnějších od jara do léta 20-25°C ve dne, 15-20°C v noci a zimování při 10-15°C.
Zálivka
Prospívá jim bohatá zálivka a vyšší vzdušná vlhkost, teplomilným druhům celoročně, druhům z chladnějších a sušších oblastí pouze od jara do léta. Často vydrží i dlouhá období sucha (přes 3 měsíce), aniž by se to na rostlinách negativně projevilo. Nedostatek vláhy se projeví měknutím a vadnutím listů, což napravíme ponořením asi na půl dne do vody.
Substrát
Pěstujeme epifyticky navázané na různých podložkách (hlavně ve skleníku či pokojových vitrínkách) i klasicky v nádobách v běžném epifytním substrátu v domácích podmínkách. Vhodným receptem pro substrát je borová kůra smíchaná s rašelinou či borová kůra s lehkou příměsí dřevěného uhlí, které působí desinfekčně proti hnilobám.
Hnojení
V době vegetace hnojíme každé 2 až 3 týdny speciálním hnojivem pro orchideje, v zimě hnojíme 1x za 6 týdnů.
Doba květu
Některé rostliny mají poměrně rychlý vývoj a jsou květuschopné ve dvou až třech letech. Teplomilné druhy a kříženci šlechtění pro bytové podmínky nepotřebují k nakvétání výraznější stimulaci. Rostliny tak mohou kvést téměř celoročně. U některých druhů je však nutné nakvétání podpořit chladnějším zimováním a sníženou zálivkou. Pro řez je vhodných jen málo druhů.
Rozmnožování a přesazování
V domácích podmínkách se rozmnožují dělením trsů. Některá oncídia se rozrůstají rychle a můžeme je dělit poměrně často, u jiných je dělení možné až po několika letech. Hlavním způsobem množení oncídii je rozmnožování v laboratorních podmínkách na agarových půdách (výsevem i pomocí pupenů), díky němuž je možné napěstovat větší množství těchto atraktivních rostlin. Přesazujeme po roce.

Moje první orchidej

Phalaenopsis číslo jedna

5/10/2012
Stvoly jsem po odkvetení ustřihla nad 3. očkem, stále raší nové kořeny, první list je už veliký a daří se i tomu následujícímu. Raší kořínky a možná i nový stvol???




7/9/2012
Květy pomalu opadávají, odpadla už skoro polovina. Nový lístek je už pěkně veliký, ještě ani nedosrostl a raší nový.


18/8/2012
spousta nových kořenu raší :-)

1/8/2012 pořád krásně kvete, raší nové kořeny.

2/8/2012 - bohužel jsem objevila na jednom listu asi pět hodně lepkavých kapiček, ráno i odpoledne se po lístku proběhl hnědý kulatý brouček na pavučince, asi svilušky nebo puklice, našla jsem je i na veldlejší aloe arborescens
- ač moc nerada a i když je phal v plném květu, odhodlala jsem se ho přesadit a vystříkat insekticidem
- phal jsem vyndala z květináče, kořeny má nádherné silné a žádný schnilý, osprchovala jsem ho celý vlažnou vodou a omyla všechny listy i stonky jarovou vodou, znovu ho osprchovala, nechala ve vaně trochu oschnout, pak jsem listy z obou stran, stonky i kořeny postříkala Fast M
- nechala jsem zaschnout a znovu zasadila do piniové kůry, na dno květináče jsem dala vrstvu keramzitu
- doufám, že přežije
- pár dní ho chudáka ani nezaleju :-(

Moje první orchiej.
Koupena v červenci 2012. Umístěna na severní okno, pravidelně 1x týdně namáčím do odstáté vody.
Po 3 týdnech začal rašit nový lístek.

Ficus pumila rady k pěstování

Ficus pumila

Ficus droboučký

Ficus pumila má 1 až 2 cm velké vejčité zelené lístky nebo lístky s bílým okrajem listů nebo skvrnami.

Světlo:

Tento fíkus snese polostín, ale lépe mu vyhovuje světlé místo bez přímého slunce.

Zálivka:

Vyžaduje pravidelnou zálivku. Neměl by vyschnout ani být přemokřený.

Vlhkost:

Má rád vysokou vlhkost a tedy časté rosení. Čím vyšší vlhkost, tím rychleji roste.

Teplota:

Vyhovuje běžná pokojová teplota, nesnáší vysoké teploty. Přes zimu má raději o trochu nižší teplotu.

Hnojení:

Od jara do podzimu 1x za 14 dní. Přes zimu nehnojím.

Rozmnožování:

Vrcholovými řízky na jaře, které nechám zakořenit ve vodě. Také můžeme do vedlejšího květináče zahřížit těsně pod povrch boční výhon.

Zemina:

Propustný a lehký substrát s rašelinou.

Přesazování:

Na jaře, když kořeny vyplní květináč.

Velikost:

Výhony mohou být až několik metrů dlouhé.

Tvarování:

Je možné zastřihávat výhony, aby se rostlina rozvětvila.

Dracena rady k pěstování

Dracena

Světlo:

Světlé místo, polostín, nesnáší přímé sluneční záření. Mnohdy je dracéna pokládána za stínomilnou rostlinu, ale ve skutečnosti by jí na temném stanovišti bylo chladno. Pro dobrý růst a vývoj potřebuje intenzivní světlo. Druhy s barevnými listy potřebují více světla než druhy se zelenými listy, aby jejich listy nezezelenaly. V zimě stavíme dracény blíže oknu, aby měly dostatek světla. Dracéna roste dobře i při umělém osvětlení.

Zálivka:

V létě hojná, v zimě mírná. Nesnáší nahromadění vody v květináči ani přeschnutí zemního balu. Dracény se hodí pro hydroponní pěstování.

Hnojení:

Ve vegetačním období od dubna do srpna každé dva týdny dracény hnojíme speciálním kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny.

Teplota:

Mírná, ale ne nižší než 18°C. Většina dracén dává přednost chladnému zimování při teplotě 10-12°C.

Vlhkost:

Dracény snášejí suchý vzduch, ale vyžadují pravidelné rosení listů, jestliže jsou v zimě umístěny v pokoji s ústředním topením. Pravidelně rostlinu orosujte teplou vodou, která smyje prach a rostlinu osvěží.

Přesazování:

Každé dva roky z jara. Jako půda je pro ni nejlepší směs těžké drnovky a listovky, zetlelého hnoje, nebo skleníkové zeminy s přídavkem písku. Dracéna zakořeňuje v horní vrstvě půdy, proto se v květináči dělá velká drenáž.

Rozmnožování:

Řízky, kousky stonku dlouhými nejméně 10 cm, odnožemi. Při teplotě kolem 25°C. Můžeme také odříznout vrcholek dracény, postavit ho do sklenice s vodou a přidat do ní několik kousků dřevěného uhlí. Přibližně za tři měsíce se objeví kořeny, a pak již můžeme rostlinu zasadit do květináče. Mateřská rostlina na místě řezu z vedlejších pupenů zapustí nové výhony.

Škůdci, choroby:

Hnědé špičky a žluté okraje listů: Nejčastější příčinou je suchý vzduch. Převážná většina Dracén totiž potřebuje dostatečně vlhký vzduch. Květináč tedy vždy obložte vlhkou rašelinou a také nezapomínejte její listy pravidelně zvlhčovat. Další příčinou může být také chladný průvan a rovněž sucho v substrátu. Suchý substrát také způsobuje vznik hnědých skvrn na listech. Listy jsou měkké, zkroucené, s hnědými okraji: Příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota. Tyto příznaky se brzy objevují u Dracén, které jsou velmi choulostivé a v těsné blízkosti oken během mrazivých zimních nocí často nachladnou.
Žloutnutí spodních listů: Pokud žloutnutí spodní strany listů postupuje pomalu, je to jen přirozený proces stárnutí listů. Listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky a pak odumírají. Díky tomuto příznačnému znaku Dracény a dračinky po čase získávají charakteristický vzhled rostlin s listovou korunou na holém kmínku.
Hnědé skvrny na listech: Příčinou je zcela jistě nedostatek vody. Jejich substrát musí být stále vlhký.
Úhyn rostliny: Příčinou mohou být 2 fatální chyby: 1.)buď příliš mnoho vody během zimního období 2.)nebo pěstování rostliny při nízké teplotě. Vybělené suché skvrny na listech Jednoznačnou příčinou je příliš mnoho slunce. Rostlinu zachráníte, pokud ji přemístíte na světlé místo s přistíněním před přímými slunečními paprsky.

Léčivá aloe a její použití

Historie léčivé aloe

Bible uvádí, že před tím, než bylo Kristovo tělo uloženo do skalního hrobu, tak bylo zavinuto do plátna s listy myrhy a práškem z Aloe Very. Ve východních zemích se kdysi řadila mezi velice důležité rostliny k balzamování.

Aloe Vera patřila mezi tajné krášlící prostředky královny Kleopatry. Již od starověku se používá při trávicích potížích, k léčení ran a jako konzervační a dezinfekční prostředek.

Do Evropy se dostala v 16. století. Její vůni si oblíbil i Napoleon, o kterém je známo, že jeho palác byl vykuřován především pomocí Aloe.

V mýtech o Aloe Vera se hovoří o tom, že Seminolští Indiáni z Floridy popsali pramen mládí jako vodu, která vytéká ze středu rostlin Aloe Vera.

Aloe Vera byla velice dlouho považována za rostlinu odhánějící zlo a přinášející štěstí. Před několika stoletími věšeli Afričané několik rostlin Aloe Vera nad dveře svého obydlí, aby se vyvarovali zlých duchů. Egypťané to dělají dodnes. Věří, že Aloe nad dveřmi nových domů přinese štěstí..

Použití aloe

  Šťávu z rostlin starých cca 2 roky už můžeme používat k léčbě popálenin, oparů, ekzémů, plísní, na pleťové masky, proti lupům, zažívacím potížím či jako prevenci proti mnoha bakteriálním i virovým onemocněním. Aloe vera je přírodním zdrojem mnoha vitamínů a minerálů a má pozitivní účinky na imunitní systém.
Popáleniny, oděrky, oprary, ekzemy, plísně, pleťové masky:
List rozřízněte a gel přiložte či rozetřete na postižené místo. Účinnější jsou nejméně 3 roky staré rostliny.
Při zpracování listu aloe odříznutého přímo z rostliny je tedy bezpečnější se vyhnout slupce kvůli jejím dráždivým účinkům - list nejlépe podélně rozpůlíme a lžičkou z něj seškrábneme gelovou vrstvu. Tento čistý gel pak můžeme aplikovat přímo na postižené místo na naší kůži, nebo pro další zpracování k vnějšímu či vnitřnímu použití.


Použití vnitřně:

Pokud vlastní aloi chcete užívat vnitřně, musíte oddělit vnitřní část dužiny od vrstvy, která se nachází těsně pod povrchem listu. Ta obsahuje hořkou latexovou mízu, jejíž účinky jsou silně projímavé a mírně toxické. Při komerční výrobě šťávy se odstraňuje.
Gel z listů aloe vera se získá vyříznutím části listu a podélným rozříznutím. Vytékající šťávou stačí potřít postižené místo na kůži nebo šťávu nakapat do sklenice vody. Jedna čajová lžička denně je optimální množství, které pomůže při mnoha obtížích nebo při detoxikaci organismu.
Při konzumaci aloe vera však musíme být opatrní, neboť při větším množství má silně projímavé účinky. Taktéž je při prvním vnitřním užití třeba vyzkoušet jen minimální dávku, kdyby se dostavila alergická reakce.
Výtažky (šťáva) z aloe stromovité a kapské by se neměly užívat v těhotenství, protože mohou způsobit překrvení pánevní oblasti. Ze stejného důvodu není vhodná ani pro pacienty trpící hemoroidy.

Aloe, vše co potřebujete vědět k pěstování

  Chyby v pěstování aloe

Stonek vytáhlý a znetvořený: 
V zimním období bývá příčinou příliš mnoho vody. V období léta je pak nejčastější příčinou málo světla. Květináčem občas otočte, aby byl růst rostliny stejnoměrný.

                Hnědé měkké skvrny:
Příčinou je houbová skvrnitost listů. Použijte systémový fungicid a místnost, ve které sukulent je, více větrejte.

Náhlá ztráta listů:

Příčinou je příliš studená voda nebo v letním období také nedostatek vody.

Hnědé suché skvrny:
Příčinou je zcela jistě nedostatečná zálivka. Mějte na paměti, že sukulenty potřebují v letním období zálivku dosti bohatou.

Zvadlé a vybledlé listy:
Příčinou je přelití rostliny, a to především v zimě.

Hniloba základu, úhyn stonku:

Příčinou je hniloba báze stonku v důsledku přelití rostliny, a to především v zimě. Vrchní část stonku rostliny můžete použít k jejímu množení. V zimě vhodně upravte zálivku a povrch substrátu překryjte vrstvou kamenné drtě.
VAROVÁNÍ:
Vyžaduje jen omezené množství přímých slunečních paprsků.
Rozmnožování aloe

Množení aloe

Nejlépe se aloe množí pomocí odnoží, které vyrůstají okolo mateřské rostliny. Zdravá rostlina takových odnoží může za rok poskytnout až patnáct.
 
Odnož opatrně oddělíme a necháme zaschnout. Nejlépe den až dva. Poté můžeme vložit do práškového kořenového stimulátoru, oklepeme a zasadíme do suchého agroperlitu nebo písku. Jemně zalejte a pak 14 dní nezalévat jinak budou kořínky uhnívat. Odnože musí být zdravé, aby se úspěšně uchytily. Po nějaké době (týdny) se objeví špičky čekacích kořínků. Pak rostlinu přesadíme do normální kaktusové zeminy a pečujeme o ně jako na počátku vegetačního období, tj. nejdříve rosení, pak mírná a nakonec obvyklá zálivka.

Stejně může aloe množit uříznutím zdravého listu. List uřízneme ostrým nožem a necháme 2 dny zaschnout. Zaschlý řez vložíme do práškového stimuláru kořenového růstu, vložíme do substrátu pro sukulenty v úhlu 45 stupňů, lehce zalejeme, aby se nám usadil substrát a necháme 3 týdny na světlém místě (ne na přímém slunci). Používejte výhradně zdravé listy! Než se rostlinka uchytí může trvat 3 až 6 měsíců, buďte trpěpivý. Úspěšnost je menší než o dělění odnoží.

Pokud si s tím chceme dát tu práci můžeme množit výsevem semen. Já tuto metodu zatím nezkoušela, proto uvádím zkušenost mnou neodzkoušenou.
Semena klíčí  při teplotách asi 20°C , substrát je potřeba udržovat vlhký. Vytvoříme proto pařeniště.  Klíčí obvykle 30 , vyjmečně 180 dní. Vyséváme na povrch, vyžadují hodně kyslíku. Přemokření nebo hluboké umístění může klíčení semen zastavit. Semena sejte na povrch květináče nebo secí misky a zakryjete perlitem.

Rozdíl mezi aloe a agave

Agave - původem z Ameriky, tuhé vláknité listy, zakončené ostrým ostnem, rostoucí většinou samostatně, až ve velké velikosti nebo po odkvětu tvoří od spodu mladé rostliny. Kvete jen jednou po mnoha letech a po odkvětu růžice listů odumře
Aloe - z Afriky a Asie. Roste většinou v trsech, stonky se větví, listy dužnaté,  bez vláken, zubaté ale bez ostrých ostnů, Po dosažení dospělé velikosti kvete opakovaně každý rok.

Aloe Vera je pravděpodobně nejstarší léčivkou světa. Ve starých civilizacích byla oslavována jako Bůh. Ve starém Egyptě byla rostlinou jejíž šťáva dávala zdraví, krásu a nesmrtelnost...