Mladé semenáčky, vyseto jaro 2013, jedná se o barevnou směs různých neoznačených druhů:
1O měsíců, zima 2014
2 roky, jaro 2015
Letošní zima byla v mém přístupu k péči o
má adenia důvodem k zamyšlení. Jednu rostinku jsem totiž minulé léto
darovala mamce. Když jsem k ní letos na Vánoce přijela málem jsem padla
na zadek (a to bez přikrášlení), rozdíl jak ve velikosti tak i kondici
rostiny je neuvěřitelný. Mamka k rostlině přistupuje spíš jako k
muškátu, hojně zalévá i hnojí, zimování neexistuje. Přesadila do velkého
květináče se zeminou na bonsaje. Rostlina si hoví na západním okně za
záclonou. Je dvakrát taková než ty moje, větví se a po zimním opadání
listů ani památky.
Já k rostlinám přistupovala jako k
suchomilům - politikou jenom nepřelít, jinak uhnijí kořeny. Zeminu
udržuji spíše suchou, v horkém létě na slunci zalévám 2x do týdne, občas
rosím. Zimuji tak, že v listopadu přestávám se zálivkou a do února
téměř nezalívám, občas na kmínek stříknu vodu z rozprašovače. Rostliny
jsou umístěny na parapetu západního okna bez zastínění.
Opět jsem se tedy vrátila na internet a
prostudovala stránky o adeniích. S jarem začala více zalívat, jakmile je
zemina proschlá leju vodu, rosím pokaždé když svítí slunce, kmínek i
listy.
Rostliny se znovi zelenají, listy už nejsou
tak zkroucené a kmínky se zvětšují. U nejvyšší rostliny jsem se
odhodlala i ke zkrácení. Rána se dle mého názoru zacelila dobře a na
vrcholu se vytvořily tři nové pupence a teď už raší lístečky.
Takže ponaučení pro mě: Adenium není kaktus, ale tropická dřevina.
Seříznuté adenium:
polovina března
5.4.
11.4.
 |
| 1.5.2015 |
Rady z internetu k pěstování Adenií:
Žádné komentáře:
Okomentovat